Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Výpočetní tomografie neboli CT (zkratka pochází z anglického názvu computed tomography) je jedna ze zobrazovacích metod, která je založena na zdokonalené rentgenové technologii. Principem výpočetní tomografie je pořízení rentgenových snímků pacienta z mnoha různých úhlů a jejich následné počítačové zpracování do trojrozměrného obrazu. Existují různé typy výpočetní tomografie. Viz také -grafie, tomografie a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz výpočetní tomografie.

Výpočetní tomografie s vysokým rozlišením neboli HRCT (zkratka pochází z anglického názvu high-resolution computed tomography) je zobrazovací metoda, při které jsou využívány specifické techniky zajišťující vyšší rozlišení získaného obrazu (ve srovnání se „standardní“ výpočetní tomografií). Používá se při diagnostice různých zdravotních potíží, nejčastěji však pacientů s onemocněním dýchacího systému, a to při hodnocení změn plicní tkáně. Viz také -grafie, výpočetní tomografie.

Jednofotonová emisní výpočetní tomografie neboli SPECT (zkratka pochází z anglického názvu single-photon emission computed tomography) je zobrazovací metoda, která spadá do oblasti nukleární medicíny, avšak využívá se např. v kardiologii, neurologii či onkologii. Pomocí SPECT lze zobrazit funkci orgánu nebo metabolickou aktivitu určité oblasti v těle (například v neurologii mohou lékaři přesně lokalizovat místa v mozku, které jsou méně prokrveny apod.). Viz také -grafie, výpočetní tomografie.

Nízkodávková výpočetní tomografie neboli LDCT (zkratka pochází z anglického názvu low-dose computed tomography) je zobrazovací metoda, při níž se používá počítač propojený s rentgenovým přístrojem, který vydává velmi nízkou dávku záření a vytváří sérii detailních snímků konkrétních oblastí uvnitř těla. Snímky jsou pořizovány z různých úhlů a slouží k vytvoření trojrozměrných zobrazení tkání a orgánů. LDCT je doporučována jako screeningové vyšetření pro lidi, kteří mají vysoké riziko vzniku rakoviny plic, přičemž toto riziko je stanoveno na základě věku a kuřácké anamnézy. Viz také výpočetní tomografie.

Pozitronová emisní tomografie neboli PET (zkratka pochází z anglického názvu positron emission tomography) je zobrazovací metoda, která spadá do oblasti nukleární medicíny, avšak využívá se např. v neurologii, kardiologii či onkologii. Pomocí PET lze získat detailní informace o metabolismu orgánů, průtoku krve konkrétními částmi těla apod. Viz také -grafie, tomografie.

Tomografie je obecně jakákoli zobrazovací metoda, která umožňuje zobrazit konkrétní část pacientova těla v detailně naskládaných vrstvách; tyto vrstvy si můžeme představit jako „řezy“, aniž by bylo zapotřebí jakéhokoli chirurgického zákroku. K vyhodnocení vyšetření pak slouží počítač, který dokáže tyto vrstvy „poskládat k sobě“ a vytvořit z nich trojrozměrný obraz. Vyšetřující lékař tak získá lepší prostorovou představu o vnitřních strukturách pacientova těla. Existuje velké množství různých typů tomografie, z nichž nejznámější a nejčastěji používaná je výpočetní tomografie. Některé tomografické metody vůbec nemají výraz „tomografie“ ve svém názvu – nejznámějším příkladem je magnetická rezonance. Odvozené přídavné jméno je tomografický. Viz také -grafie a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz tomografie.